Vážení přátelé,
posílám svůj vánoční příběh se šťastným koncem a děkuji za spolupráci webových stránek www.psidetektiv.cz
Občas z nenadání, když to nečekáme, přijde zázrak. Jen zlehounka se dotkne našeho srdce a je pryč. Proč? No přece proto, aby jsme se na chvilku zastavili a mohli v sobě najít pokoru a úctu k životu v jakékoliv formě.
Nastává čas vánoční a zázraky se dějí. Toto je můj příběh, který se stal dne 6.12.2022 na Mikuláše. Na odpolední vycházce se nám ztratil roční pes border kolie Ziki. Bydlíme u lesa na samotě, takže vycházky mu nejsou cizí a okolí zná perfektně. Jednou se sice stalo, že si odběhl do nedaleké vesnice popovídat se psím kamarádem, který za ním chodí také, ale zase se vrátil. Ziki to tu zná, "jako své boty". Miluje lidi, zvířata a my vždy jednou týdně chodíme do vesnice, aby si mohl s jeho kamarádem vyměnit nějaké důležité informace. On ví co chceme my a my zase víme, co potřebuje on. Všude chodí a jezdí s námi. Má volnost a svobodu a nemá potřebu utíkat.
Asi ho ten den přilákal mimořádný pach zajíce, nebo nějaký vetřelec, těžko říci a najednou nikde. Okamžik 10 minut a přišli jsme o nejlepšího kamaráda. Běhali jsme po okolí celé odpoledne a navečer, až do pozdního večera, jsme objížděli autem i vzdálenější vesnice a nic. Jsme na kopci, tak si myslím, že naše volání bylo slyšet hodně daleko.
Máme ještě 2 nalezené kocoury. Přišli skoro ve stejný měsíc jako Ziki. Byla to malá asi čtyřtýdenní koťátka. Nechtěla jsem se sice starat o další zvířata, ale co řekla jsem si, asi to tak má být. Ziki bude mít kočičí kamarády. Jejich nekonečné lumpačení a loužičky občas člověka rozhodí, zvlášť když je unavený z téhle stresové doby. Ale radost a lásku, kterou člověku zvířata dávají všechno vynahradí. Navíc nezůstanou mláďaty zbytek života, vše se uklidní až výchovou pochopí, co mohou a co ne. Chce to trpělivost.
Kocour Eda se za rok stal nejlepším přítelem Zikiho. Občas Ziki nosil Edu, jako svého plyšáka a Eda si nechal od Zikiho líbit úplně všechno. Jejich hry nebraly konce. Druhý kocour Bertík, ten si udržuje respekt i když si se Zikim občas hraje taky.
Když se něco kazí, tak se kazí a den předtím, než se Ziki ztratil, Eda došel z nočního toulání nějaký marodný. Celý den nejedl a spal a Ziki ležel u něj. Uvidíme do druhého dne, řekla jsem, když tak pojedeme zítra na veterinu. Někdy totiž přijdou oba kocouři z nočních toulek nejen utahaní, ale i s drobnými poraněními. Konkurenční výměna názorů. Pak celý den spí v teple a pohodlí domova.
Eda večer pomňoukával, jako by něco hledal a pak si vlezl na noc do Zikiho pelíšku. Čekal v jeho pelíšku celou noc přesto, že tam nikdy nechodí. My jsme ve svém pelíšku čekali také, byli jsme mokří a prochladlí. Čekali jsme, jestli neuslyšíme, jak Ziki otevírá dveře ( umí to). Edovi se zřejmě zdálo, že Ziki dlouho nejde a tak chtěl asi kolem 5:00 pustiti ven. V tu dobu se většinou s Bertíkem vraceli z toulek.
Kam jdeš Edo, není ti dobře, řekla jsem, ale trval na svém. Nevím, kam Eda šel a kudy vedla jeho cesta, protože kočičí cesty a rozsah velikosti teritoria kudy chodí jsou tajné. Asi za 3 hodiny kouknu k proskleným dveřím, jestli nejde Eda a vidím tam sedět Zikiho i Edu. Bylo kolem kolem půl deváté ráno. Za dveřmi seděl mokrý, špinavý od bahna a hóódně utahaný Ziki.
Nic krásnějšího na Vánoce nepotřebuji. Eda si našel svého nejlepšího kamaráda a našeho samozřejmě taky a dovedl ho domů . Už jsme zase všichni pohromadě. A pak, že zázraky neexistují.
Chce to na zázraky nejen uvěřit, ale najít i Boha ve svém srdci, pokoru, lásku a úctu a to nejen o Vánocích.
Přeji všem malý zázrak a hodně zvířecích kamarádů.
