Kočička Žepi se nakonec „našla“ sama: byla na stromě u potoka, kam běžně chodívá, asi 100 metrů od domova a nedovedla/bála se slézt dolů. Trvalo jí tři dny, než začala intenzivně volat o pomoc. Přestože jsme kolem toho stromu i těsně pod ním za tu dobu prošli mnohokrát a hledali jsme ji, mezi větvemi a listím jsme ji přehlédli. K večeru třetího dne od ztracení bylo její mňoukání slyšet až k nám na terasu u domu, takže jsme ji vypátrali po zvuku a s pomocí žebříku sundali. Byla trochu unavená, ale jinak úplně v pořádku.
I když v tomto případě Psí detektiv přímo nepomohl, jsem moc vděčná za vaše služby – sdílení na sociálních sítích a možnost stáhnout si slušně vypadající leták, doptání se na důležité informace, které ve stresu ze ztráty člena rodiny člověk zapomene zmínit... Díky za to!
Přeji vám hezký den a hodně podobných dobrých konců a šťastných chlupáčů.
