Týnka se ztratila 18. 8. dopoledne. Odešla na procházku a už se nevrátila. Zdálo se nám to podivné, protože se držela domu, na procházky chodila jen občas a obvykle neopustila hranice naší zahrady. Několik dní jsme chodili po okolí, hledali, ptali se po ní, volali. Prozkoumali jsme všechny blízké kanály i příkopy u silnice. Hlavou nám prošlo mnoho scénářů. Po pár dnech jsme propadli beznaději a v dobrý konec jsme věřili jen velmi málo. Nemohli jsme se ale smířit s myšlenkou, že se kočky prostě ztrácí, proto jsme nakonec ve zbytku naděje využili služeb Psího detektiva. Ten rozeslal sms zprávy, letáčky útulkům, veterinářům, zavěsil zprávu na facebook, kterou lidé sdíleli. My jsme vylepili letáčky po okolí a znovu obeslali všechny veterináře ve svém i v okolních okresech. Přesto, až na jednu "planou zprávu", se nic nedělo. Teprve dne 22. 11. 2016 v podvečer se nám ozvala jedna hodná paní ze sousední vesnice, že k nim do misek chodí už 10 dní ujídat kočička, která by mohla být naše. Na první pohled jsme Týnku skoro nepoznali, váží o 2 kila méně, kožíšek má zbídačený, ale jinak je zdravá! Podle paní veterinářky se delší dobu neměla dobře, ale fyzicky je v pořádku. Doma vše poznala, jak kdyby ani neodešla. Ze střídmého strávníka teď máme doma kočičku s obrovskou chutí k jídlu. Velice děkujeme Psímu detektivovi za jejich služby, které opravdu fungují. Bez této pomoci bychom Týnku nikdy nenašli a trápili bychom se my i ona. Přejeme hodně štěstí všem, kdo hledají svého mazlíčka. Naděje umírá poslední!
