Ztráta sice netrvala dlouho, ale i tak to bylo hrozné. Psi utekli spolu, fena a pes. Byla jsem týden pryč a nevím jestli mě šli hledat, tam kam chodíme se projít. Po ztrátě jsem věděla kam hned napsat, na psího detektiva a samozřejmě pomáhali i sousedé a kamaradi. Po celém dni pátrání se našla jen fena, museli se tedy oddělit a fena se už vracela domů. Psa se nevedlo najít, ale pořád byl viděn někde. Večer se nechala otevřená branka, ještě jsem šla ven a volala, pantofle jsem jsem nechala venku pred dveřmi do domu. Během pár minut byl u dveří. Vrátil se v deset večer, hladový, mokrý a špinavý, zřejmě mě celý den hledal a večer se vrátil domů, jestli jsem tam i já. Očichal pantofle a začal strkat do dveří. Po otevření mě vítal a dával pusinky. Dostal ňaminky a šel se umýt a do peřin. Fenka to samé. Šlo o jeden den, ale bylo to hrozné, strachovat se, jestli se jim něco nestalo a kde můžou být.
