Trochu vám v krátkosti popíšu co se vše událo od úletu Diega až po jeho návrat domů. Diego se s Goldie rozlétli spolu v sobotu kolem páté odpoledne a Goldie si po proletu sedla na svém stromě nedaleko chalupy, kam jezdíme na návštěvy k příbuzným. Diego si to protáhl kousek dále na hřiště, ale byl viděn, jak se na konci vsi vrací k chalupě, sedl si nejspíše nedaleko Goldie.Slyšeli jsme ho zařvat, ovšem pak už nereagoval na volání. Goldie ke mne přilétla do 20 minut od proletu. Diego ještě k večeru párkrát zařval, ale když jsem šel k místu odkud byl slyšen, opět nereagoval na volání... Tak jsme se rozhodli ho tam nechat do rána. Ráno v pět natěšen, že hned příletne, tak místo toho přišlo zklamání, Diego neřval, neodpovídal na volání... Tak jsme ho vyrazili po snídani hledat. Obešli jsme během dne několikrát blízké okolí a nic, takže později odpoledne jsem napsal a nasdílel upozornění že nevíme kde Diego je. Ihned se nabídla většina ostatních členů Uzavřených křídel, že přijedou pomoci hledat, ale hlavně rozdávat a vylepovat letáčky o infu se ztrátou Diega ve větším okruhu než jsme hledali v sobotu... Jelikož se Diego nenašel do pondělního poledne, napsali jsme na Psího detektiva a zaplatili balíček, kde bylo mimojiné obeslání emailem nápomocných institucí v okrese a ve dvou sousedních, takže ubylo spousty starostí s tímto... Pondělí tedy bylo opět neúspěšné. Večer jsme ještě obešli okolí chalupy a opět ani ťuk. Nabídli se další lidé k pomoci a lepení letáčků. V úterý ráno v sedm přijel jako první Petr od nás ze skupiny a jelikož ještě bylo chladněji, chtěli jsme se nasnídat uvnitř, ovšem Petr trval na tom, že si chce dát ke kafi cigáro. Než jsme se vůbec napili zaslechli jsme nad námi zakráknutí od papouška. A na nebi hodně vysoko Diego. Následoval zběsilý úprk za Diegem, jelikož letěl mimo ves. Bohužel se ztratil za horizontem a ve vycházejícím slunci. Já se vracel nazpět pro auto a pro Katku s Goldie, že pojedeme směrem kam letěl Diego. Než jsem ovšem přišel k chalupě už seděl Diego na ruce Katky... :-) Petr pak povídal, že to otočil a vracel se nazpět, ale nebylo ho vidět zezačátku v tom slunci. Diego se vrátil na to samé místo odkud v sobotu vyrazil na prolet. Nevíme kde byl, jak daleko, jestli odletěl už v sobotu nebo až v neděli, než jsem pro něj šel brzo ráno. Můj názor je ten, že nebyl přímo ve vsi, ale někde do 5km od chalupy, protože když dnes přiletěl byl hodně vysoko... Tímto bych chtěl poděkovat za pomoc Jaroslavě Celichové a Václavu Klaškovi, členům Uzavřených křídel Katce Chýlové, Martině Borikové, Radkovi Krautschneiderovi, Karlosovi Otrubovi, Nikole Reichmanové a Petrovi Culkovi, jehož chuť na cigárko mohla za to že jsme Diega zahlédli ;-) Dále všem, kteří sdíleli info o Diegovi na facebooku a všem, kteří na Diega mysleli, když byl sám...
