Čůza

Dobrý den,
chtěla bych se s Vámi podělit o náš příběh se šťastným koncem, ke kterému jste Vy, jako Psí detektiv, zcela jistě nemalou mírou přispěli. Celé se to odehrálo pár dní před Vánoci, kdy se nám z venku nevrátila naše kočičí babička Čůza. Za předešlých 14 let se nikdy nestalo, že by se večer neobjevila u své misky s jídlem. Když se neobjevila ani druhý den, napadlo nás oslovit Psího detektiva, aby nám s pátráním pomohli. Kromě přehledného letáčku s fotkou jsme od Vás získali také psychickou podporu a víru, že se kočička určitě najde. S rodinou jsme tedy vytiskli letáčky a polepily jimi blízké i vzdálenější okolí.
Vánoce pro nás nebyly zrovna šťastné, jelikož se zdálo, že syn místo Ježíška vyhlíží spíš naši milovanou kočku. Po dalších neúspěšných pokusech ji najít, jsme se pomalu začínali obávat toho, že si Čůza odešla někam v poklidu zemřít, jak to kočky dělávají. Až po pár dne, těsně před Silvestrem se najednou ozval telefon. Volala paní z vedlejší vesnice, že se u nich za domem u potoka nachází asi naše kočička, že ji poznala její dcera, která kočičku viděla na facebooku a také na vylepeném letáku.
Okamžitě jsme se tam vydali a nalezli jsme tam naši Čůzu. Byla na pokraji sil, promrzlá, mokrá a špinavá. Za tu dobu, co byla venku zhubla asi třetinu své váhy.
Okamžitě jsme ji vzali k veterináři a ten zjistil silný zánět v těle a nasadil antibiotika. 3 týdny se z toho doma v teple dostávala a místo granulí, jedla jen kašičky. Záchrana tedy přišla za pět minut dvanáct. Mám pocit, že další noc už by nepřežila.
Tímto chceme všem sdělit, ať se na Vás bez obav obrací, protože Vaše práce opravdu má smysl a pomáhá.
Děkujeme, díky Vám, je naše rodina zase kompletní!!!