Psí sporty - 14. díl - Obedience

Aneta Sobotková14.12.2015

 

Psí sporty - 14. díl - Obedience

Obedience

 Obedience nebo „vysoká škola poslušnosti“, jak ji mnozí nazývají, je u nás velmi mladý psí sport. Vždyť jenom v roce
2007 byl v ČR založený klub Obedience ČR, který zastřešuje ČKS. První oficiální závody se konaly 1. května 2008, první Mistrovství ČR 15. listopadu 2008 při MVP v Praze.I přes mladost tohoto sportu, mu pořád propadá víc a víc lidí, resp. lidí a jejich čtyřnohých společníků.

 

Co to je?

A co to ta obedience vlastně je? Obedience vznikla ve Velké Británií jako sport nenáročný na prostory a technické vybavení, zároveň ale divácky atraktivní, aby bylo možný ukázat lidem na výstavách i něco jiného než pouze exteriér psů. První závod obedience se konal roku 1949 v Londýně a již v roku 1950 se závodilo na Cruftově výstavě. Obedience v překladu znamená poslušnost, podrobení se a tak se vlastně jedná o poslušnost, ale maličko jinou. Tady nejde o to, aby pes slepě a bez duše následoval psovoda, ale je zde důležitá souhra psa a psovoda, žádoucí je radostný a kontaktní projev psa s co největší přesností provedení cviku. Pes musí být maximálně soustředěný na psovoda, aby správně chápal, co se po něm chce. Nejde o to, aby se automaticky naučil několik cviků, ale o to, aby tyto cviky pochopil, a to tím,
že mu vysvětlíme co po něm chceme. Proto při výcviku obedience je nutné trénovat postupně, dopřát psovi čas, aby vše pochopil a aby to i „strávil“. Cvičí se bez vodítka, u vyšších kategorií dokonce bez obojku, takže pes skutečně cvičí protože chce a práce se psovodem je mu příjemná.

 

Soutěžní prostor

Obedience závody nebo zkoušky se pořádají jak pod šírým nebem, tak v zastřešených prostorách. Venkovní prostor musí mít minimálně 25 x 40m a prostor v halách minimálně 20 x 30m. Celý terén musí být rovný a přehledný, pes musí dobře vidět aportovací činky a dřívka pro rozlišování předmětů. Prostor hal nesmí být kluzký. Soutěžní prostor bývá viditelně ohraničený od okolního prostoru. Jako vybavení postačí několik kuželů na vymezení prostoru, dřevěný aport, dřívka na identifikaci, kleštičky na manipulaci s dřívky a skládatelná překážka.

Za zmínku určitě stojí, že plac při zkouškách a závodech hlídá jeden nebo hned dva rozhodčí, kteří mají pomocníka (stewarda), který dává pokyn soutěžícím k provádění jednotlivých i dílčích cviků a vykonává další úkony spojené s průběhem soutěže.

Obedience kategorie

Obedience má 4 kategorie, kde každá čítá 10 cviků, přičemž se hodnotí jak výkon psa, tak výkon psovoda. Cviky jednotlivých kategorií jsou shrnuty v přehledných tabulkách. Kategorie jsou: OBZ, OB1, OB2, OB3. Tedy začátečníci a třídy 1 až 3. OB3 je kategorie nejtěžší, v níž jsou cviky shodné s mezinárodním zkušebním FCI řádem. Start v kategorii OB1 není podmíněn žádnou jinou zkouškou, start v kategorii OB2 je podmíněný splněnou zkouškou v kategorii OB1 a to
minimálně na známku „dobrý“, pro start v kategorii OB3 je nutno mít splněno kategorii OB2 minimálně na známku „dobrý“. Minimální věk psů pro OBZ je 10 měsíců, pro OB1 12 měsíců, OB2 14 měsíců a pro OB3 15 měsíců. Závodit v
obedience může každý člověk a  každý pejsek s chutí pracovat, či už má PP nebo ne (výjimkou je OB3, kde musí mít psovod min. 15 let a pes musí mít PP). Podmínkou ale je, že pes nesmí být agresivní a psovod nesmí být na
psa hrubý a to ani slovně!

 

Trénink

Na trénink obedience není potřeba mít nic náročného. Cvičit se dá kdekoliv, na louce, v parku, třeba i na prázdnem parkovišti. Postačí kužely, dřívka a aport, které se v klidu vměstnají do batohu. Takže pocvičit si můžete i při procházce přírodou. Trénuje se formou hry, proto je důležité mít na cvičení chuť a mít z něho radost. Je lepší cvičení vynechat, než cvičit v den, když nemáte náladu.

 

Jestli tedy nejste z řad obranářů, nemáte čas ani prostor stopovat, nebaví vás prohánět se po parkuru a obedience jako
disciplína vás oslovila, přijďte se podívat na obedience akci (trénink, závody nebo zkoušky). Potkáte mnoho nových lidí a možná i vy propadnete psímu sportu, ve kterém nejde o cvičení se psem, ale o společné cvičení a vzájemnou souhru.

 

Jestli vás obedience zaujala, koukněte na stránky klubu Obedience CZ, kde se můžete podívat, kromě jiného i kde se cvičí
a kdy a kde se plánují akce, na kterých se můžete podívat, jak obedience doopravdy vypadá.

 

Text: Alžbeta Stehlíková, aussies.estranky.cz

čerpáno ze Zkušebního řádu Obedience CZ

www.obedience.cz

 

 

Komentáře k článku: