Když se pes bojí bouřky...

Aneta Sobotková23.07.2015

 

Když se pes bojí bouřky...

Těžká, černá mračna se kupí na obzoru, zvedá se vítr. V dálce je slyšet hřmění, které se nezadržitelně blíží, vzduch protínají modré záblesky, a všemu tomu kraluje zoufalé psí kňučení nebo rovnou vytí. Kdo by to nezažil?

 

Pes potřebuje bezpečný úkryt

Strach z bouřek není u psů ničím vzácným. Jsou psi, kteří se bouřky nebojí, ale je taky hodně psů, které bouřka
doslova děsí, a je pro ně utrpením. Ostatně hřmení a blýskání nejednou dokáže vyděsit i lidi, natož psy, jejichž smysly jsou mnohem citlivější.
 
Proč se ale někteří psi bouřky bojí a někteří ne?
Uspokojivé vysvětlení pro to není, ale podstatnou roli hraje nejspíše „individuální nastavení“ psa. Obecně však platí, že psi, kteří se bojí bouřek, prožívají peklo i při silvestrovských oslavách, kdy se lidé předhánějí v tom, kdo odpálí víc ohňostrojů a petard, aby tak víc než zdařile imitovali bouřku skutečnou. To, že by se pes, který má strach z bouřky, přestal jednou provždy bát hřmění či prudkých záblesků, je nejspíše nepravděpodobné. Což ale neznamená,
že nejde tento strach aspoň trochu zmírnit, aby pes snášel bouřku (a silvestrovské oslavy) přece jen o něco klidněji.

S tím mu ovšem musíme pomoct my, jeho majitelé. Především bychom neměli psa za jeho chování během bouřky trestat. Příčinu strachu nejenže neodstraníme, ale naopak ještě znásobíme. Pes se už  nebude bát jen bouřky, na níž reaguje instinktivně, ale taky trestu. Na druhou stranu bychom to ale neměli ani přehánět s utěšováním, které může ve psu vyvolat dojem, že vás jeho vytí a kňučení tak nějak přese všechno naplňuje radostí. To, co je pro psa trpícího strachem z bouřky skutečně důležité, je bezpečné místo, kam se může schovat. Většina psů se schovává pod postel či pod gauč, zalézá všude tam, kde je hřmění přece jen aspoň trochu ztlumené. Měli bychom tedy takový „protibouřkový kryt“, psovi zajistit, aby jeho zážitek z bouřky nebyl tak děsivý.
 
Pes zvyklý na bouřku se bojí méně
Tím se však samotný strach z bouřky neodstraní. K tomu, aby se pes bouřky nebál, nebo se jí aspoň „nebál tak moc“, je nutné snížit citlivost psa na podněty, které u něho vyvolávají strach, tedy především na hřmění. Jinými slovy, pes by si měl na bouřku zvyknout.
 
Zvyknout na bouřku, to se lehce řekne, ale jak na to?
Léčba, která se v tomto případě doporučuje, nespočívá v ničem jiném, než se v tom, že psovi pouští zvukové nahrávky bouřky. Děje se tak v krátkých, ale nepravidelných intervalech a zpočátku i s nízkou hlasitostí. Při této terapii bychom měli psa zaměstnat něčím, co ho baví, třeba aportováním nebo hraním. Pokud se pes přesto bojí, nezbývá než přestat, a po nějakém čase to zkusit s nižší hlasitostí. Mnohem razantnější metodu neustálého odpalovaní petard v blízkosti psa, dokud si ten opravdu nezvykne, o které někteří taky chovatelé tvrdí, že jejich psu opravdu pomohla, vám ale doporučovat nebudeme. Proces je to dlouhodobý, ale i tak ve psech strach z bouřky vždy ve větší či menší míře zůstane. Dbejte proto na to, co už bylo řečeno, totiž, aby se pes měl kam schovat, než se bouřka přežene a nebe se zase vyjasní.

 

Zdroj: www.hafici.cz

 

Komentáře k článku: