Deset základních povelů pro psy a jak na ně!

Aneta Sobotková05.08.2016

 

Deset základních povelů pro psy a jak na ně!

1. Fuj! Ne!
Začínáte-li úplně od píky, je „fuj“ nepraktičtějším povelem pro život psa. Potřebujete přísný tón, který budete používat stále stejně, po zbytek psího života. Nekřičte však! Správně přísný tón by měl stačit k tomu, aby pes pochopil, že dělá něco špatně, aniž byste byli nuceni podřízenost jakkoliv dále vyžadovat. Jedině opravdu dominantní pes, který vás neuznává jako vůdce, si z tohoto cvičení nic nevezme ani opakovaně. Tady už jde o vaše charisma, vaši kázeň, rozvahu a duševní nadřazenost…
 
2. Sedni
Takový základ a vděčný začátek je klasické „sedni.“ Nejjednodušší nácvik: v místnosti, kde je klid, s pamlskem v ruce předstoupit před psa. Pohybujte pamlskem před jeho nosem směrem nahoru za něj, aby zakláněl hlavu, ale nedávejte mu jej. Přirozenou reakcí na pomalu provedený tento cvik je, že si pes prostě sedne. V takovém případě jej pochvalte, co to jde a odměňte jej pamlskem z dlaně. Když dojdete do fáze (po miliontém zopakování), že pes zahlédne pamlsek ve vaší ruce a rovnou si sedne, můžete teprve přejít k nacvičování pojmenování úkonu „sedni.“
 
3. Lehni
„Vyšší level“ správně nacvičeného „sedni“ je „lehni.“ Je ovšem klasickou začátečnickou chybou spojovat tyto dva cviky dohromady. Není nutné, aby si pes nejprve sedl a pak lehl! Lehnout se dá i ze stoje. Nicméně princip nácviku je stejný – pamlsek v ruce, tentokrát jej ale psovi položte před čumák na zem. Nepohybujte rukou dále do stran. Psi dychtiví pamlsků si rychle lehnou, zkoušející jedinci položí jen hruď a zadek nechají ve vzduchu, pasivní flegmatici si snad ani nebudou chtít lehnout. Avšak pouze pokud si pes lehne, jej pochvalte a „propusťte“ pamlsek ze své dlaně. Nacvičujte tak
dlouho, dokud to nepochopí.
 
4. Oční kontakt
Pohled z očí do očí je nepostradatelným nástrojem komunikace mezi páníčkem a psem. Zavolejte svého psa jménem, a jakmile se na vás ohlédne, odměňte jej pamlskem. Do několikerém provedení pes dojde do fáze, že po zavolání jména vás bude upřeně pozorovat a čekat pamlsek. A to je přesně to, co jsme potřebovali!
 
5. Přivolání
Oficiálně se to bohužel nejmenuje „pocem,“ ale „ke mně.“ Je to životně důležitý povel, chcete-li pustit psa z vodítka a ještě jej někdy v životě vidět. Nejjednodušší je s pamlsky v ruce zavolat psa jménem, a jakmile se za vámi vydá, pomalu se vydat někam jinam a neustále volat „ke mně.“ Pes dychtivý pamlsků za vámi nadšeně poběží a bude čekat na dobrotu. Klidně běhejte kolem stolu. Psa odměňte, běhá-li za vámi a pokračujte ve hře. Bude se vám to hodit na procházce, až bude kolem plno rušivých vjemů…A pokud poběží pryč, až jej pustíte z vodítka, neběhejte za ním! Pojme to jako hru a bude upalovat pryč. Nebojte, on vás po očku neustále sleduje.
 
6. Zůstaň
Dalším efektivním povelem je „zůstaň.“ Bude se hodit v životě tak často, jako „sedni.“ Nejlépe se nacvičuje, když psa uložíte do polohy „lehni.“ Teď položte ruku do pozice „stop“ jako policisté na křižovatce a řekněte „zůstaň.“ Udělejte krok dozadu, a pokud pes setrvá více jak dvě vteřiny ve své pozici vleže, vraťte se k němu a pochvalte jej! Takto nacvičujte „zůstaň“ postupně na prodlužující se vzdálenosti a delší časový úsek.
 
7. Jedna packa, druhá packa
Pejska usadíme před sebe do pozice „sedni“ a nastavíme mu dlaň. Nejspíše to napoprvé nepochopí, takže mu packu sami vezmeme do dlaně, potřepeme, a pochválíme. Pokud to zopakujeme několikrát, záhy pochopí, že při nastavení naší ruky má dát packu do naší dlaně a pak dostane dobrotu. A je to!
 
8. Procházky bez vytahaných rukou
I přesto, že nevlastníte obrovského psa (pokud jej vlastníte tím spíš) byste měli mít nacvičenou chůzi u nohy, aby byly procházky pro vás i vašeho psa nejen příjemnější, ale i bezpečnější. Nácvik spočívá opět v pamlsku v dlani. Ruku s pamlskem svěsíme volně ke své noze, když s námi jde pes na vodítku a máme jeho plnou pozornost. Se zopakováním „k noze“ ujdeme takto pár kroků a pokud pes následuje naši nohu, čumákem zapíchnutý v dlani a dychtivý, kdy mu vypadne pamlsek, máme splněno! Takto lze prodlužovat nácvik opět na delší vzdálenosti a časové úseky. Pokud pes  ignoruje naši snahu a prostě nás předbíhá, lze dobře nacvičit chůzi u nohy tím, že mu vkročíme do cesty, jakmile nás bude chtít předejít – i kdybychom tímto nácvikem měli chodit do čtverce.
 
9. Doma se nekaká!
Kakání je přirozený proces vyprazdňování a je praktické naučit štěně, že se to vykonává venku. Mluvíme-li o zlozvyku, kdy dospělý pes kálí doma z trucu, jde o něco zcela jiného. Jakmile jdeme ven s novým pejskem, vezmeme si delší vodítko. Jakmile při procházení popadne psa potřeba se vyprázdnit, neskonale jej za to pochvalte! Záhy doma pochopí, že venku je to žádané a bude vyžadovat jít ven, když na něj přijde potřeba. Chce to čas, trpělivost a spoustu dobrot.
 
10. Náhubek není ostuda
Mnoho psů má špatně zakořeněný zvyk nosit náhubek, mají z něj stres, nechtějí ho nebo se jej naučí rychle zbavit, či se o to neustále pokoušejí tím, že vám otloukají nohu. Je dobré psa nejprve navykat na vůbec něco, co má na nose. Začněte třeba krátkým řemínkem, který mu položíte na čumák a po pár vteřinách jej pochvalte pamlskem za to, že si jej nechal. Můžete přejít k náhubku – nasazujte jej vždy ze strany, ne čelně k psovi! A nejprve mu jej nechte na pár vteřin a hned zase odměňte.

Při trénování pejska není nutné používat vodítko, jakékoliv násilí ani hlasitý křik. Učení by psa mělo bavit a měl by se na něj těšit. Vymezte si na cvičení čtvrt hodiny denně, to úplně stačí, aby se pes „nepřepjal.“ A užívejte si to! Neboť je to celé jen hra!

 

Zdroj: http://www.hafici.cz/clanky/vychova-a-vycvik-psa-2/deset-zakladnich-povelu-pro-psy-a-jak-na-ne-14428/

Komentáře k článku: