BARF - Výživa psa syrovou stravou - 2. část

Aneta Sobotková15.08.2015

 

BARF - Výživa psa syrovou stravou - 2. část

Maso a vnitřnosti

Co se týče syrového masa, doporučují se všechny druhy masa. Syrové maso, které svému psovi podáváte, by mělo být vždy přemražené (min. 48h) z důvodu eliminace možnosti nákazy střevními parazity. I když optimální by samozřejmě bylo podávat čerstvé nezmrazené maso, které obsahuje více bioaktivních látek. Jednou až dvakrát týdně je vhodné místo syrové svaloviny podat psovi vnitřnosti, jako hovězí či kuřecí srdce, žaludky, játra. Výborné jsou i neprané zelené hovězí dršťky, které jsou hodnotné pro vlastní vyváženost vápníku a fosforu. Maso podávejte ve velkých kusech, aby byl pes nucen maso žvýkat a zapojoval tím více zuby a žvýkací svaly a tím stimuloval celý proces trávení. Pokud pes velké kusy masa odmítá, krájejte maso na menší kousky, které můžeme postupně zvětšovat.

Kosti

Kosti by měly být masité, tzn. obalené masem. Z kostí jsou velice vhodné například kuřecí skelety, kuřecí křídla, krky a stehna, králičí skelety, neořezaná žebra, hovězí morkové kosti a další. Při výběru kostí se řiďte velikostí psa. Pro malé psy jsou vhodné menší kosti drůbeží nebo králičí. Pokud krmíte kostmi hovězími a jehněčími, které bývají pečlivě ořezány a není na nich dostatek masa, mohou ve větším množství způsobovat zácpu. Proto je dobré přidat k nim i jiné maso a trochu oleje nebo mléčný výrobek. Pro zpestření a zábavu můžete psovi dát velké hovězí kosti i s klouby nebo kosti morkové. Je potřeba doplnit, že veškeré kosti je nutné podávat pouze v syrovém stavu. Vařená kost se po uvaření láme a je velmi nebezpečná svými ostrými hranami, které mohou způsobit vážná poranění. Lom syrových kostí je méně ostrý a méně tvrdý. Žaludeční šťáva psa obsahuje při stravování dle BARFu až desetkrát více kyseliny chlorovodíkové než žaludeční šťáva člověka. Kyselé žaludeční šťávy syrové kosti rozloží a do střeva přijdou kosti již natrávené.


Ovoce a zelenina

Zbývajících 30% krmné dávky by měla tvořit zelenina a ovoce (v poměru 80 zelenina/20 ovoce), případně vařené přílohy ve formě obilovin. Z ovoce i zeleniny můžete podávat většinu dostupných plodů. Mezi nejvhodnější patří zelená listová zelenina, která by měla tvořit až 50% z celkového objemu zeleniny (hlávkový a ledový salát, špenát, polníček atd.). Optimální je krmit čerstvou nemraženou zeleninou, která obsahuje nejvíce bioaktivních látek. Vyvarovat byste se měli cibuli, hroznovému vínu, avokádu a syrovým bramborám, ovšem v malém množství neuškodí. Z ovoce jsou pro psa výborná jablka, která pročišťují organismus, čistí střeva a napomáhají dobré peristaltice, proto je můžeme zařadit do jídelníčku denně. Dále jsou vhodné banány, broskve, meruňky, borůvky atd. Citrusové plody a kiwi bychom měli podávat v menším množství, protože svou kyselostí mohou způsobit u citlivých psů žaludeční problémy.

Ze zeleniny se skvěle hodí mrkev, kterou můžete podávat denně. Dále se hodí například celer, paprika, okurka, kedlubna, pórek, květák, cuketa, brokolice atd. Pozor na nadýmavé druhy zeleniny, ty můžete občas zařadit v menším množství, pokud nezpůsobují pejskovi problémy. Zeleninu podáváme nejlépe syrovou s lžičkou oleje. Pokud pes syrovou zeleninu odmítá, je možné ji lehce spařit horkou vodou nebo velmi krátce povařit, případně ochutit trochou oleje či másla. Vařená zelenina je méně vhodná, protože se varem zničí řada vitamínů. Zeleninu podáváme nakrájenou na malé kousky nebo nestrouhanou. Práci nám usnadní kuchyňský robot nebo mixer. Mechanicky narušená zelenina se psovi lépe tráví, snadněji se přimíchá do krmiva a zamezí se jejímu „vyplivnutí“. Jako alternativu syrové zeleniny a ovoce je možné podávat různé doplňky (např. Fit-BARF Sensitive).

Obiloviny

U psů, kteří obtížně nabývají na váze, jsou hubení a potřebují přibrat a nedaří se to jiným způsobem, lze podávat k dávce masa, kostí a zeleniny také vařené obiloviny. Ty přidáváme i psům, kteří jsou stále hladoví a potřebují zasytit. Z obilovin jsou výborné ovesné vločky, bulgur, kuskus, rýže, pohanka, občas můžeme zařadit i těstoviny, pokud nezpůsobují psovi průjem. Rýži je nejlepší úplně rozvařit a nechat nasát vodu, ve které se vařila. Takto připravená rýže je výborná i v případě střevních potíží a průjmů. Pokud pes ztloustnul, obiloviny uberte a přidejte více zeleniny a ovoce.

Svačinky

Psovi můžeme jídelníček zpestřit i různými druhy svačin. Můžou být ovocné nebo zeleninové. Ovocnou připravíte například z tvarohu, podmáslí nebo jogurtu, do kterého vmícháte med, nastrouhané či rozmixované ovoce, trochu oleje, přidáte oříšky nebo sušené ovoce. Zeleninovou svačinu jednoduše připravíte například v podobě sýru cottage, do kterého přidáte spařenou zeleninu a zakapete to olejem. Inspiraci se meze nekladou a čtyřnozí společníci tyto svačinky přímo milují. Psům můžete do jídelníčku zařadit i celá syrová vejce včetně skořápky (malým psům podáváme jedno vejce týdně, větším psům dvě až tři vejce týdně).

Přechod na BARF

Přechod z jiného typu krmení je možný v jakémkoliv věku psa, ale nikdy ne u štěňat v prvních týdnech po příchodu do nového domova. Štěně si nejdříve musí v novém domově zvyknout a aklimatizovat se. Při přechodu na BARF podávejte v prvních dnech jen libovou svalovinu, nejlépe drůbežího masa, kterou rozdělíte do více porcí. Kosti začňete podávat až po týdnu, zpočátku podávejte kostí málo a zvolte měkké a hodně masité kosti (např. kuřecí křídla). U některých psů, především u těch starších, kteří byli celý život krmeni granulemi, se můžeme setkat s počáteční nechutí přijmout jakoukoliv jinou potravu, než na kterou byli zvyklí. Také mohou nastat trávicí potíže z důvodu, že žaludek není zvyklý a není schopen trávit nic jiného než léta podávané granule. V takovém případě můžeme psovi pomoct zpočátku tím, že výše uvedenou stravu mu krátce povaříte, postupně vařte méně a méně, až jej převedete na stravu syrovou.

Chutnost

Krmení syrovou stravou není v žádném případě složité, není ani tak náročné na čas, jak si mnozí lidé představují. Jistě, potřebuje to trochu víc času, než nasypat granule psovi do misky, ovšem těch pár minut navíc vám vynahradí pocit,
že dáváte psovi krmivo, které mu vysloveně chutná. Z praxe znám mnoho případů, kdy krmení BARFem pomohlo psům od různých druhů alergií, trávicích potíží či kožních problémů. BARF také pomohl řadě tzv. psů „nežravců“, kteří odmítali
jíst granulovanou stravu, zatímco po syrové stravě se mohou „utlouct“ a nedočkavě čekají každý den u svých misek. Chovatelé, kteří „barfují“ poukazují také na další pozitivní účinky této formy stravování, které pozorují na svých psech, jako je např. menší objem trusu, zlepšení kvality svalstva a srsti, menší tvorba zubního kamene, větší aktivita psů atd.

Náklady

Může se zdát, že krmení psa syrovou stravou je finančně mnohem náročnější, než krmení granulemi, ovšem není tomu tak ve všech případech. Pokud budete uvažovat v cenách premiových a super prémiových granulích, pak měsíční finanční náklady jsou srovnatelné nebo dokonce nižší než u granulované stravy. Záleží, kde budete maso nakupovat. Pokud u řezníka, tak se krmení prodraží, ale jestliže u firem specializujících se na výrobu krmného masa, pak budou náklady až poloviční.

Závěrem

Syrová strava BARF je nejpřirozenější a přírodě nejbližší forma výživy psa, vynecháním teplotního zpracování (vaření, extrudace) obsahuje všechny bioaktivní látky v celém původním množství a v celém spektru. Mezi veterinárními lékaři je zatím předmětem diskusí a sporů. Není možné obsáhnout v jednom článku vše, co se syrové stravy týká. Ani netvrdím, že BARF je jediným správným krmením psa. Smyslem tohoto článku měl být krátký náhled na krmení syrovou stravou a stručné seznámení s „barfováním“. V současné době je již na internetu o BARFu mnoho dostupných informací, také již vyšlo několik knih věnovaných tomuto tématu. V případě hledání dalších informací stačí do internetových vyhledávačů zadat klíčové slovo BARF. Proto, pokud vás tento článek zaujal a máte zájem získat podrobnější informace, jen do toho!

 

Zdroj: http://www.muj-pes.cz/vyziva/barf-532.html

 

Komentáře k článku: